Obec Gruna – dříve Grúnau, ale také Grona byla založena pravděpodobně za doby posledních Přemyslovců. Zmínky o obci jsou již 1365 za vlády krále KarlaIV, kdy patřila ke hradu Cimhurk. O faře a kostelíku se hovoří v písemnostech z let 1410 . Traduje se , že mezi rychtou a farou je tajná propojovací chodba. Tato chodba zatím nebyla objevena a může skrývat mnohá tajemství. O samotném rychtářství v Gruně se píše již roku 1585 a v listinách z roku 1675 bylo uvedeno jméno grunského rychtáře Matěje Flecka ( Mathes Fleck).
Císařovna Marie Terezie dala vybudovat poštovní silnici z Olomouce přes Loštice a Koclířov do Litomyšle a dále do Žitavy v Sasku. 19.září 1754 uložila olomouckému poštovnímu správci zřídit stanici mezi Koclířovem a Lošticemi. K převzetí této funkce se přihlásil grunský rychtář Václav Hanisch (nar. 1715 a zemřel 1805). Ke zřízení poštovního úřadu v Gruně na této rychtě došlo roku 1756.
Dle pověsti dochované projížděl Grunou uznávaný císař a král Josef II., když se vracel z Čech. Zdržel se v místní rychtě, když čekal na novou přípřež . Dlouho po jeho návštěvě se rychtáři pyšnili starožitným nábytkem, jehož císař užíval.
Podle Místopisu z roku 1792 sestávala Gruna z 59 domů a 406 obyvatel, kteří měli k dispozici 460 jiter orné půdy a 100 jiter luk.
Znak obce obsahuje vyobrazení větvičky divokého vína s hrozny, které se zde pěstovalo jako místní specialita. Následně bylo zpracováváno na trpké víno pod názvem Bago.
Po II. světové válce, v době zakládání a následného hospodaření místních družstev, byla budova bývalého poštovního úřadu a rychtářství drasticky přestavěna na obilní sušičku a sýpky a její poškození bylo natolik závažné , že úmysly o její demolici se zdály čím dál reálnější.
Dnes bývalá rychta slouží jako hlavní zázemí pro naši rodinnou farmu s chovem koz a krav. V naší mini mlékárně vyrábíme lahodné sýry, jogurty, kefír, tvaroh a jiné mléčné produkty v bio kvalitě, bez chemie a čistě přírodní.
.
