Obec Gruna – dříve Grúnau, ale také Grona byla založena pravděpodobně za doby posledních Přemyslovců. Zmínky o obci jsou již 1365 za vlády krále KarlaIV, kdy patřila ke hradu Cimhurk. O faře a kostelíku se hovoří v písemnostech z let 1410 . Traduje se , že mezi rychtou a farou je tajná propojovací chodba. Tato chodba zatím nebyla objevena a může skrývat mnohá tajemství. O samotném rychtářství v Gruně se píše již roku 1585  a v listinách z roku 1675 bylo uvedeno jméno grunského rychtáře Matěje Flecka ( Mathes Fleck).

Císařovna  Marie Terezie dala vybudovat poštovní silnici z Olomouce přes Loštice a Koclířov do Litomyšle a dále do Žitavy v Sasku. 19.září 1754 uložila olomouckému poštovnímu správci zřídit stanici mezi Koclířovem a Lošticemi. K převzetí této funkce se přihlásil grunský rychtář Václav Hanisch  (nar. 1715 a zemřel 1805). Ke zřízení poštovního úřadu v Gruně na této rychtě došlo roku 1756. 

Dle pověsti dochované projížděl Grunou  uznávaný císař a král  Josef II., když se vracel z Čech. Zdržel se v místní rychtě, když čekal na novou přípřež . Dlouho po jeho návštěvě se rychtáři pyšnili starožitným nábytkem, jehož císař užíval.

Podle Místopisu z roku 1792 sestávala Gruna z 59 domů a 406 obyvatel, kteří měli k dispozici 460 jiter orné půdy a 100 jiter luk. 

Znak obce obsahuje vyobrazení větvičky divokého vína s hrozny, které se zde pěstovalo jako místní specialita. Následně bylo zpracováváno  na trpké víno pod názvem Bago.

Po II. světové válce, v době zakládání a následného hospodaření místních družstev, byla budova bývalého poštovního úřadu a rychtářství drasticky přestavěna na obilní sušičku a sýpky   a její poškození bylo natolik závažné , že  úmysly o její demolici se zdály čím dál reálnější.

Dnes bývalá rychta slouží jako hlavní zázemí pro naši rodinnou  farmu s chovem koz a výrobě produktů z kozího mléka.

 To málo, co se z budovy a nejbližšího okolí dalo zachránit , můžete dnes vidět  díky  úctě k dílům „našich“ předků, kterou nosíme v duši. Tomu, co jsme vybudovali,  předcházelo mnoho dřiny a nekončícího entuziasmu. 

Chtěli bychom poděkovat  starostovi obce a zastupitelstvu, za podporu při řešení. Náš dík patří i  všem, co se na našem díle jakoukoliv měrou podíleli.

L.P. 2012